U diskontovaného dluhopisu nám vyvstávají dva základní rozdíly oproti běžnému dluhopisu. Jednak je výnos investorovi vyplácen nikoliv průběžně, ale až po uplynutí doby splatnosti, a to za celé období. Až poté získá vkladatel své peníze zpět, samozřejmě společně s úroky. Další, v čem se diskontovaný dluhopis liší, je ten fakt, že je kupován za nižší cenu, než činí jeho nominální hodnota.
Pokud bychom si to chtěli trochu objasnit, tak v praxi to funguje tak, že investor si pořídí tento typ dluhopisu na určité období, například na 4 roky, v hodnotě řekněme 50 tisíc korun, ovšem zaplatí pouze 40 tisíc dle aktuálního emisního kurzu, tedy pouhých cca 80 procent. Musí si ale uvědomit, že po celé následující období čtyř let nedostane ani korunu z výnosů. Jakmile ale uplyne tato doba, obdrží rovnou 100procentní cenu za každý ze zakoupených dluhopisů. Souhrnný výnos je pak ještě navýšen o několik procent, protože základ, ze kterého je výnos vypočten, je tvořen právě onou nižší investovanou částkou, tedy v našem případě 40 tisíc.
Kdo nejčastěji realizuje tyto dluhopisy?
Velké popularitě se diskontované dluhopisy těší například u developerů, kteří počítají s tím, že budou utrácet rovnou celou sumu peněz po splatnosti dluhopisů. Jistiny pak uhradí až po realizaci vlastních projektů, například po prodeji nemovitostí. U firem je to trochu jinak, ty využívají spíše běžných dluhopisů, neboť z nich potřebují často financovat průběžné náklady.
Složené úročení
Složené úročení můžeme považovat za další z plusů diskontovaného dluhopisu. Prostředky, které investujete, se takto zhodnocují podobně, jako u reinvesticí výnosů. Prakticky řečeno, pokud je vypočítán roční výnos na třeba 6 procent, v reálu bude výsledné číslo činit asi 6,5 procenta, pokud tedy nakupujete hned na začátku roku. V průběhu roku se totiž výnos neustále trochu zvyšuje.
Autor: Martin Doležel
